Druhý ze série debatních večerů BRNO TALKS CHINA, které společně pořádají platforma Přeszeď a Inštitút ázijských štúdii.
Pravda nebo lež, Krtek a Lao’c, Je nám spolu dobře, Ztracená dovolená. To jsou názvy několika filmů z posledních deseti let, prostřednictvím kterých současnou Čínu pozorují a komentují čtyři zástupci mladé generace českých dokumentaristů. Režiséry těchto čtyř různorodých dokumentárních filmů jsou Haruna Honcoopová, Filip Remunda, Saša Dlouhý a Lucie Králová. Každý z nich se svým specifickým autorským způsobem snaží pochopit a popsat současnou Čínu a její společnost. Každý z nich se navíc pokouší zachytit výraz v obličeji malého českého trpaslíka stojícího tváří v tvář asijském obrovi: české oči hledící do gigantického čínského zrcadla.
Hlavním hostem večera bude Saša Dlouhý, se kterým budete moci diskutovat nejen o jeho posledním filmu Je nám spolu dobře, ale také o práci jeho kolegů a o obrazu Číny v současném českém dokumentu. Promítneme ukázky z již zmíněných filmů i několika dalších českých dokumentů o Číně. Součástí večera bude i brněnská premiéra krátkého filmu Pravda nebo lež režisérky Haruny Honcoopové, který získal cenu za nejlepší krátký experimentální film na vídeňském filmovém festivalu This Human World. Večerní filmově diskusní pásmo bude moderovat Pavel Šindelář.
Ve středu 22. března od 18:30 v klubu Živo u Palečka (Koliště 23, Brno)
Pravda nebo lež (2016)
Krátká dokumentární koláž Pravda nebo lež Haruny Honcoopové reflektuje současné česko-čínské vztahy, negaci porevolučních havlovských ideálů a směřování české zahraniční politiky na východ. Film je absurdní politickou groteskou, složenou z propagandistických videí, animací, čínských televizních zpráv a vlastních dokumentárních záběrů z Prahy, jež souvisí s aktuálním tématem – a to nově budovanými, na ekonomických základech stavěnými česko-čínskými vztahy, v čele s prezidenty obou zemí, kteří jsou vyobrazeni v kontrastu s ikonickým záběrem muže před tankem z Náměstí nebeskéo klidu v roce 1989 a naléhavými básněmi Egona Bondyho a disidenta Liao Yiwu.
Krtek a Lao’c (2016)
Režisér Filip Remunda se prostřednictvím současných česko-čínských vztahů zamýšlí nad podobami politické moci v obou zemích. Linie jeho situační úvahy tvoří nedávná pompézní návštěva čínského prezidenta Xi Jinpinga v Praze a družební cesta předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěcha Filipa na mezinárodní konferenci v Číně. Tam se Remunda setkává s loajalitou k režimu v podání pedagoga a studentů bohemistiky anebo zavítá do kadeřnictví, kde se nejen střihá, ale také cvičí a hovoří podle určitého vzoru. Tajné hotelové setkání českého štábu s místní perzekvovanou spisovatelkou pak zpřítomňuje situaci nedodržování lidských práv, což je téma, kterému se i v rámci pobytu čínského prezidenta u nás věnuje český aktivista, jenž svojí činností úspěšně podporuje představitele čínského disentu. Spolu s ním se stávají aktéry pražské linky filmu účastníci vítacích i protestních demonstrací v souvislosti s čínskou státní návštěvou, mezi nimiž za účasti či přihlížení policie dochází k verbálním i fyzickým střetům. Leitmotivem snímku jsou pak archivní policejní a televizní záběry ze socialistického Československa, které navzdory svému stáří překvapivě zapadají do mocenské choreografie současnosti.
Je nám spolu dobře (2014)
Kdesi v Číně leží město Statek čínsko-československého přátelství. V padesátých letech do něj zemědělci z Československa přivezli na důkaz přátelství mezi socialistickými zeměmi traktory a další zemědělské stroje. Místní obyvatelé na to dodnes vzpomínají a na počest tohoto historického okamžiku dokonce v nové části města budují svoji malou čínskou Prahu. Družbu mezi národy sem přijíždí i se svou ženou a třemi malými dětmi rozvíjet mladý český sinolog Tomáš Jirsák alias Havran, který na místní univerzitě zákládá katedru bohemistiky. Očima nezaujatého pozorovatele sledujeme adaptaci hluboce věřící rodiny na nové prostředí a poodhalujeme detaily z běžného života v nejlidnatější zemi, kterou většinou známe jen ze zpravodajství. Odlišné zvyky, rozdílná kultura, všudypřítomné industriální znečištění, ale na druhou stranu také touha po vykonání velkého úkolu a netradiční výchova synů. To je příběh filmu Je nám spolu dobře režiséra Saši Dlouhého.
Ztracená dovolená (2006)
Ztracená dovolená je vítězným celovečerním dokumentem z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech z roku 2007. Zápletka této dokumentární detektivky začíná u českého cestovatele Ládi, který ve Švédsku v kontejneru nachází špinavý kufr, jehož jediným obsahem je igelitka s dvaceti dvěma nafocenými negativy. Z nich vzniká 756 fascinujících fotografií s šesti neznámými turisty, zřejmě Číňany. Kdo jsou muži z fotografií, se rozhodla zjistit režisérka filmu Lucie Králová. Se svým filmovým štábem více než tři roky pátrala po těchto osobách napříč kontinenty, aby jim vrátila jejich ztracené vzpomínky. Filmový štáb, který je zároveň detektivní jednotkou, využívá nejrůznějších metod: zřídí internetové stránky s nalezenými fotografiemi, uspořádá jejich výstavu v galerii Mánes, spolupracuje s kriminalisty, soukromým detektivem, předními českými sinology, osloví Interpol a dokonce i kartářky a jasnovidce. Filmařům se podaří odhalit mnohá místa, na kterých se tajemní Číňané vyfotografovali a tak se vydávají po jejich stopách do Německa, Skandinávie i Číny. Příběh Čechů, kteří zachraňují Číňanům jejich vzpomínky, se stal natolik populární, že pátrání zasáhlo hned několik kanálů Centrální čínské televize CCTV a sledovalo jej přes 300 000 Číňanů.
